LAVROV, PUTIN, RUSKO

Přiznám se, že Obamovu stupnici největších nebezpečí současnosti v pořadí ebola, Rusko a Islámský chalífát jsem považoval za výhružky pitomce v roli gorilího samce, který se sice bije do hrudi, leč bojovat nejde, nebo alespoň za úlet člověka již příliš unaveného odporem rostoucí sily nepřátel ve vlastní zemi. Dneska jsem se ale náhodou vrátil ke svým poznámkám z četby knihy Samuel Phillips Huntingtona „Střet civilizací a přišel jsem na následující myšlenky. Pro dobu globalizace vůbec neuznávám sice nějaké civilizace, ale pouze jednu, všelidskou civilizaci, s četnými kulturami od čínské, přes indickou, až po anglosaskou. Za jednu z významných považuji i pravoslavnou a ruskou kulturu. Státnost byla sice do současného ruského prostoru přinesena ze severu Vikingy, ale skutečný vliv na formování Ruského státu a kultury mělo až pravoslaví, upevňující se v zemi po pádu Byzance, kdy se Moskva fakticky považovala po Konstantinopolu za „třetí Řím“. Uvědomil jsem si, že podle znalců hlavními rysy byzantské a tedy i pravoslavné státnosti je vnímání vlastnictví. Země, čti nejen půda, ale i moře, to vše je majetkem božím a člověk je může pouze užívat, nikoliv však vlastnit. Z toho pak plynou další jiné dvě nejvyšší hodnoty. Lidská solidarita až do formy přátelství a na tomto principu postavená morálka, která je nad právem vládce státu. Přátelství a z něj odvozená pravidla spravedlnosti, jsou tak vyšším principem mravním, než pomíjivá nařízení vládce. Tím se zásadně odlišovalo a pořád ještě odlišuje Rusko od anglosaského kulturního okruhu. Byzantsko-pravoslavný model vždy předpokládal sjednocování různých národů do jednoho státu s pomocí přátelství, solidarity až lásky nejen k bohu a nikoli na základě západního tavícího tyglíku, který se řídí přísnými zákony. Tím naprosto zásadně odporuje silově agresivnímu vzniku i celému vývoji USA, vystavěném na násilné genocidě původního obyvatelstva, tak jakémusi „slabém“ násilí, jež má sjednotit Evropany pouty milionů zákonů. Na to všechno mne přivedly poslední projevy jak Putina, tak především Lavrova, který před několika dny světu jasně řekl, aby se Západ nesnažil učit Rusko žít. Osobně si myslím, že Rusové to dávno umí, což prokazují nejméně tisíc let a především dali zřetelně Západu, od Britů přes Francouze po Němce, jasně najevo. Putin vším svým chováním v tomto svém funkčním období už to říká světu stále zřetelněji, až po nedávné upozornění, ať si EU laskavě uvědomí, že Rusko je jadernou mocností. Rusko si nedá od nikoho do svého života „kafrat“, protože své hodnoty považují nejen za národní rysy, ale ze svého pohledu i humánnější a přitažlivější. Vždyť co může být pro lidstvo přínosnějšího, než inspirující pluralita a soužití kultur. V žádném případě ne zglajchšaltování v „tavícím tyglíku“. A už vůbec ne v tom Americkém, založeném na nejpředstavitelnějším zločinu proti lidskosti. Rusko se navíc dovedlo poučit z nedávné minulosti. Nevnucuje už nikomu svůj styl myšlení a života, čti, dokázalo se zbavit leninské pýchy učitele, vůdce ba až vládce světa, nutícího veškerenstvo ke svému pojímání lidství. Tím vším je Rusko prakticky alternativou Západu, takže ho vládci USA musejí považovat za nesmiřitelného nepřítele. V současné etapě lidských dějin se tedy opravdu opět, poměrně na dlouhé budoucí období, láme chleba. Buďto se svět na dlouhou dobu stane vazalem jedné moci, nebo už konečně dokáží kultury nejen vedle sebe, ale především ve vzájemné spolupráci existovat. Pro začátek alespoň ty velké, rozhodující. Historie ukazuje, že se žádné kultuře nikdy nepovedlo definitivně ovládnout svět. Měli by si to uvědomit především nositelé „kultury“ bílého muže. Neměli by proto zbytečně zdržovat bezpodmínečný vývoj lidské civilizace, který spěje ke spolupráci všeho lidstva. K tomu totiž není jiná alternativa, než zánik lidstva.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *