STŘEDOEVROPŠTÍ „KURDOVÉ“

Jsem přesvědčen, že jedním ze zdrojů dějinného vývoje ve střední Evropě dvacátého století bylo chování politických mocipánů Rakouska a hlavně pak pozdějšího Rakousko-Uherska, tedy především jejich totalita po roce 1848 v tak zvaném Bachově absolutismu. Formování národů v rámci zmíněné říše započali Němci již v první polovině 18. století. Rychle za sebou je pak následovali Češi i Maďaři.

Druhou zásadní událostí v té době ve zmíněné části Evropy bylo trojí dělení Polska v letech 1772, 1793 a jeho konečná likvidace po porážce Kościuszkowa povstání r. 1795. Rusku tehdy připadlo 62% území se 45% obyvatel tehdejšího Polska, jež sahalo od Kyjeva po Smolensk, ale „šlo o málo rozvinutá litevská, běloruská, ruská a ukrajinská území, v nichž bylo polské obyvatelstvo v menšině. Prusko zabralo hospodářsky nejvyspělejší polské kraje. Jednalo se o 20 % území a 23 % obyvatelstva. Nejhustěji zalidněné, ale hospodářsky zaostalé jižní území se značným počtem ukrajinského obyvatelstva bylo přivtěleno k Rakousku. V tomto případě se jednalo o 18 % území a 32 % obyvatelstva“.

Text v uvozovkách je citací z http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD_Polska , na němž je mimo jiné zajímavé, že se vůbec nezmiňuje o Slezsku. V tomtéž zdroji se ale na jeho jiné stránce http://cs.wikipedia.org/wiki/Slezsko tvrdí, že Slezsko je, cituji: „historické území rozkládající se v současnosti převážně v Polsku, zčásti v Česku a z malé části (územní výběžek a tři exklávy) v Německu. Tradičně jsou v jeho rámci rozlišovány dva velké regiony, Dolní Slezsko a Horní Slezsko, s odlišnou historií a charakteristikami…V letech 1335-1742 Slezsko bylo součástí Koruny české; od uvedeného roku je pak rozděleno na několik částí s proměnlivým rozsahem a právním postavením, patřících k různým státům (Rakouské Slezsko, České Slezsko, Pruské Slezsko, Polské Slezsko)“. Konec citace.

Tradiční dělení Slezska na Dolní a Horní je poplatné spíše germanizačním teoriím o Střední Evropě, protože již prakticky v 19. století v Dolním Slezsku zanikly původní Slovanské kmeny. Území obývaná lidem se Slezským myšlením a kulturou vždy ovládali vládci jiných národností, i když některá jeho malá knížectví v určitém časovém úseku byla samostatná. Proto je potřebné studovat dějiny Slezska podle tomu odpovídající pojmové struktury. V té souvislosti se dnes převážně hovoří o Polském Slezsku, Českém Slezsku (někdy spíše Moravském), Německém či Pruském a historicky dokonce Rakouském Slezsku.

Slezsko se podle převažujícího, tedy Britského, pojetí národa, nikdy národem nestalo. Pokud o něm píší různé letopisy, vždy jen jako o území, kde bydlí Němci, Poláci, někdy i Češi a skoro vůbec ne Židé, jichž zde ale při tom bylo nemalé množství a kteří sehráli významnou úlohu v projevech lidových až davových aktivit. Přesto dodnes ve velké části všech těch území se mnozí, především starousedlí místní obyvatelé nejen považují, ale také prezentují jako Slezané. A co víc, rozlišují se, podle svého cítění opravdu i na České Slezany, třeba na Opavsku takovou typickou obcí jsou Holasovice, či Německé Slezany, kupříkladu v oblasti zvaná „Prajzská“, čili na Hlučínsku.

Slezané díky roztříštěnosti svých osvobozovacích aktivit v desátém a především jedenáctém století nenašli vlastního sjednotitele a tak se jejich knížectví stávala doslova kořistí velkých knížectví, pozdějších království, především Polského a Českého. Ač měli Slezané svou řeč, nikdy nebyla kodifikována, takže v různých jeho částech dodneška zůstává pouhým dialektem, i když natolik odlišným, že kupříkladu je-li při vysílání polské TV produkován pořad ze Slezska, tak je překládán do polštiny.

Závěrem tohoto textu tvrdím, že v mých očích jsou Češi, Poláci, ale i Němci a především císařské Rakousko, reálnými okupanty Slezanů. V celé historii mocenské struktury vyjmenovaných početnějších národů dělaly všechno proto, aby nevznikl politický národ Slezanů. Jejich území při tom bylo původně dokonce větší než Morava, srovnatelné se Skotskem, podstatně rozlehlejší a početnější než Baskicko. Sousední národy aktivně bránily Slezanům v sebeurčení, stejně jako se tak kupříkladu děje  Kurdům. V rámci budoucí Evropské Federace, která zákonitě musí vystřídat Evropskou Unii, pokud chce Evropě vůbec přežít, by se měla situace Slezska napravit.

Příspěvek byl publikován v rubrice Texty a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *