MŮJ NÁVRAT K NEHORÁZNOSTI

Je tomu letos 35 let, co jsme se s horníkem, který pracoval na dole ČSM a který před rokem 1969 byl mládežnickým funkcionářem celostátní působnosti dohodli, že budeme jako jiní aktivisté politického a nejen politického podzemí, rovněž vydávat samizdat. Nazvali jsme jej tehdy „NNNNN“ čili „Naše noviny, neb nehorázné názory“. Netajím se tím, že mne k názvu inspiroval tehdejší slogan „sedmi N“ v určité době velmi rozšířený na „naší“ šachtě zejména mezi havíři, jež byl jejich odpovědí na šikanu ze strany poněkud málo schopných, leč o to víc politicky věrných techniků. Sedm N se vykládalo slovy: „Nás nikdo nikdy, nikterak ničím, nemůže nasrat!“ Když jsem pak obnovoval v počítačové době pět vydávání samizdatu, tentokrát v postpřevratové éře, vrátil jsem se k onomu původnímu názvu, leč v praxi jsem, asi pod vlivem bujícího hulvátství, pomalu opouštěl jedno N, jímž je nehoráznost. Když ale čtu texty nejen různých blogerů, ale dokonce státních úředníků, především obslužnou kamarilu Klause, rozhodl jsem se vrátit k nehoráznosti. V té se ale hodlám vyžívat nikoliv v blogu, ale především, ne-li jenom, v delších textech.  A začnu hned dneska.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *