Nečasova banda nám tady tři roky vládla, i když s ní nebylo spokojeno až osmdesát procent lidí. A při tom ne a ne ji pořád svrhnout. Holt u nás, je to jiné, než na Ukrajině. Tam se do věci vloží „Dukovská“ luza. Nejenže demonstruje, ale začne otevřený ozbrojený boj se státní mocí, alias policií. Obsadí vládní budovy včetně prezidentova sídla, zvolí si nového premiéra i předsedu parlamentu. To všechno z titulu „ulice“, jež je podle naší věrchušky vrcholně nedemokratickou sílou, která přece nemá žádné právo diktovat demokraticky zvoleným ústavním činitelům. Všechno začalo zdánlivou prkotinou. Prezident Janukovyč odložil podpis přidružovací smlouvy s EU, která byla prokazatelně nevýhodnější, než nabídka Ruska. Svět tvrdí, že to byla ta pověstná kapka, která spustila lavinu občanské nespokojenosti. Omyl, to byla pouze záminka, které využili připravení. Celá léta totiž existovaly silné skupiny uvnitř Ukrajiny, ale především v okolí, které vyčkávaly. Ať byl Janukovyč jakýkoliv, byl legitimně zvolen, stejně jako vláda, či parlament Ukrajiny. Jestliže Západ bude akceptovat násilný převrat v zemi s demokraticky zvolenými institucemi, kope sám sobě hrob. Uznává násilnou občanskou vzpouru za legitimní alternativu k volbám a dává tak všem extremistům šanci na cokoliv. Je to nebezpečný příklad pro Evropu, leč pro mé myšlení naopak velice jasná perspektiva, že případní noví nečasovci, nám nemusí vládnout až do doby, kdy se najde nová Nagyová.