TŘI VRSTVY ROZPORŮ V ČSSD

V naší zemi existuje celá plejáda publicistů a jinak aktivních lidí, kteří zlehčují spor mezi nejvyššími představiteli ČSSD, jenž se provalil těsně po volbách. Útočnější z nich převrací dokonce fakta, osočují média, jmenovitě pražská, z pořádání honu na čarodějnice, snižují se ke spekulacím, ba dokonce k logickým nesmyslům. Jako ilustraci posledního si dovoluji uvést, že každého, kdo kritizuje prezidenta, zvrhle označují za fandu jeho soka ve volbách. Tím ale pouze dokazují, že soudí jiné podle sebe. Jelikož nekriticky fandí Zemanovi, tak lidi s jiným názorem na něj podezírají z fandovství ke K.S. Spory v ČSSD a nejen v jejím nejužším vedení, mají kromě viditelné bitky person ještě dvě vrstvy. Pod bojem o koryta je skryt souboj dvou skupin funkcionářů. Jedna chce modernizaci strany, spočívající především ve spolupráci s širokou paletou občanských iniciativ a nestranických aktivistů, jakož i otevření podílu na tvorbě programu strany levicovým intelektuálům. Tuto snahu torpéduji straničtí zasloužilci, protože se cítí ohroženi aktivitou především mladých lidí a o intelektuálech žvaní jako o „Pražské kavárně“. Ještě hlouběji, tedy pod hrubě popsanou vrstvou zdánlivého sporu o politickou taktiku, je skryt naprosto zásadní spor. Je to rvačka o peníze, o financování strany. Jednak o způsobu, ale především o návaznosti na bohaté subjekty. Každý, kdo stranu finančně podporuje, čeká totiž protislužbu a tak za Sobotkovci se skrývají jiní donátoři, za Haškovci zase jiní, ale především více než donátoři, zkušení a superbohatí loutkoherci, jejichž zájmy musí ti viditelní a zdánlivě volení, prosazovat.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *