NADOBČANÉ, NADLIDÉ A NADPRACANTI

Rada České televize pod vedením zasloužilého disidenta a dneska již přestárlého umělce Uhdeho, schválila novému generálnímu řediteli ČT měsíční plat dvě stě tisíc korun českých. K tomu desetiměsíční plat jako roční prémii, pokud splní úkoly dané smlouvou. Globální infekce nesouměřitelně vysokých platů nejvyšších manažerů, se tedy už úspěšně aplikuje i v zemích, jejichž občané po dlouhá desetiletí takové platy považovali za nemravné. Celý rozměr tragedie přerodu je nejlépe čitelný z fotografií členů Rady. Naprostá většina jich vyrostla ještě v éře vysokého stupně rovnosti a především šetrnosti, takže jejich novodobá víra dokumentuje skutečnou hloubku mravní pokleslosti dnešních představitelů moci. Jak je vidět, v polistopadovém režimu se u nás zrodila nová kasta lidí. Odborníci hovoří především o nové politické třídě. Já jim říkám třída superobčanů, superlidí a superpracantů. O nadobčanech jsem již několikrát psal. Tvoří ji ústavní činitelé, na které zvolením jakoby sestoupil duch boží vševědoucnosti, takže jsou osobně přesvědčeni, že mají právo blízké boží všemohoucnosti a z toho pak planoucí oprávněný nárok na privilegia středověké vrchnosti. Superlidmi jsou pak, podle neoliberální ideologie, všichni podnikatelé, kteří svou aktivitou prokazují zbytku populace veliké milosrdenství zajišťující jí možnost obživy. Z toho zorného úhlu fakticky považují zbytek světa za parazity na svém nadlidství. A konečně ti superpracanti. Lidé, jejichž příjmy činí řádově desetinásobky až stonásobky průměrných mezd a kteří jsou při tom ještě přesvědčeni, že jejich odměny jsou malé, pokud nedosahují příjmu stovek milionů ročně. Vždyť kupříkladu exšéf velepodniku ČEZ označil teprve svou čtvrtmiliardovou roční prémii ke statisícovému měsíčnímu platu za odpovídající jeho pracovnímu úsilí. Marxisté kdysi učili o vykořisťovatelské mocenské třídě v kapitalistickém politickém režimu. Byli k ní příliš přívětiví. Realita prokazuje, že tato skupina zahrnující nejvyšší rang podnikatelů, tedy převážně finančníků, nejvyšší úroveň politiků čili ústavních činitelů a nejvyšších manažerů čili šéfů celonárodních a nadnárodních korporací, je mnohem zločinnější. Ta už nevykořisťuje, ale ta zbídačuje a především si podrobuje celý svět. Je třídou, která se teprve tvoří, takže v ní panuje navíc vnitřní konkurence. V této fázi je boj o moc vždycky mafiánský. Dá se tedy nezpochybnitelně tvrdit, že současná globální moc superobčanů, superlidí a superpracantů, tvořící se podle tezí neoliberální politické ekonomie, je největší a nejvlivnější mafii světa.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *