POZNÁMKA K POJMU TŘÍDNÍ BOJ.

Ideologické odmítání existence třídního boje je odvozeno od tvrzení, že neexistují třídy, takže logicky nemůže existovat ani třídní boj. Nikdo se totiž ani neodvažuje zpochybňovat, nadtož popírat, celohistorickou existenci bojů sociálních, jejichž formou by třídní boj nesporně byl, pokud by se existence tříd potvrdila. Počínaje vzpourami otroků, přes selské rebelie, revoluce všeho druhu až po současné stávky, či demonstrace provázené násilím, to všechno jsou jen a jenom konkrétní modifikace sociálních bojů mezi různými lidskými skupinami uvnitř politických celků své doby – dnes tak zvaných moderních států. Zdrojem všech dosavadních sociálních bojů byly společné existenční problémy určitých lidských skupin, ať již je teoretici nazývají vrstvami, třídami, či jinými celky. Diferenciace společnosti je v současnosti tak obrovská, že existují stovky možných skupin, jejichž členové se nějakými společnými znaky odlišují od jiných. Přirozeností (muž a žena), původem, rolí, statusem, vazbou na politickou moc, poměrem k produkčním zdrojům, povoláním, způsobem jakým si zajišťují osobní existenci, ale také náboženskou vírou, celoživotním přesvědčením, či světonázorovou orientací atd. Navíc každý člověk může příslušet do mnoha z uvedených skupin. Taková složitost společenské struktury vede současné sociology hlavního proudu k přesvědčení, že neexistují žádné dominantní vztahy mezi lidskými skupinami, které by byly pro skupinovou identitu rozhodující. V dobách Marxových ale nesporně byly. Minimálně byli jedni lidé existenčně plně závislí na jiných. Zaměstnanci na zaměstnavatelích. Tedy proletáři na továrnících. Tato ekonomická diferenciace se dokonce transponovala až na ekonomickou moc, a tím na sociální nadvládu někdy jen jednoho člověka nad mnoha lidmi. Tím se ekonomická moc stala jednoznačně dominantním vztahem obou obrovských skupin, tak říkajíc třídním dělítkem, protože všechna další dělení lidských skupin vedle ní byla podružná. Připočteme-li k tomu, že v téže době vzniká –  jako velmi specifický druh sociálního boje – všeobčanský boj o politickou moc, který byl do té doby omezen pouze a jen na uzounkou skupinu privilegovaných, chybí už jen dokázat, že ekonomická moc vytvářela privilegia k získání politické moci a tím se reálně vytvářela skupina s dvojnásobnou privilegovaností. Tu lze odpovědně nazvat třídní privilegovaností. Takže nejméně ještě před první světovou válkou prokazatelně existovala – minimálně v politickém slova smyslu – privilegovaná mocenská třída. Proti její nadvládě se pak vedla většina sociálních bojů, představujících onen dneska proklínaný třídní boj. Třídní boj tedy byl realitou, ať se nám to líbí, nebo ne. Jestli může existovat i nyní, či v budoucnu – samozřejmě v nějaké modifikaci, protože dějiny se neopakují, nýbrž pouze kopírují -, se s nejvyšší pravděpodobností teprve ukáže.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *